Univerzita Palackého se Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany spolupracovaly v rámci Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR na vytvoření a prověření metodik pro dekontaminaci zraněných osob při mimořádných událostech spojených s použitím chemických, biologických a radiačních látek. Výstupy projektu budou zadavatelům výzkumu předány na konci letošního roku.
Certifikované metodiky popisující a určující postup dekontaminace těžce zraněných a ležících osob při událostech, jako jsou například teroristické útoky, průmyslové havárie nebo přírodní katastrofy, v českém prostředí dosud neexistovaly. Jejich vytvoření je však klíčové pro minimalizaci času pobytu pacienta v místě neštěstí a maximální zefektivnění systému triage, zahájení léčby a následně maximalizaci efektivity transportu a zahájení nemocniční fáze léčby.
„Doposud se předpokládalo, že kontaminované osoby jsou jen minimálně zraněné. Málokdo však pomyslel na to, že při kontaminaci osob může dojít i k mechanickým poraněním, neexistovala metodika pro dekontaminaci a současné ošetření například otevřených poranění. A to nejen na půdě přednemocniční etapy urgentní medicíny, tak na půdě neodkladné nemocniční péče, tedy na urgentních příjmech. Zdravotníci v terénu i v nemocnicích nejsou plně na takovou problematiku připraveni,“ uvedl hlavní řešitel projektu Petr Hubáček, specialista na urgentní medicínu, který mimo jiné působil jako vědecko-výzkumný pracovník na FZV UP a v současnosti vede Domažlickou nemocnici. Jím vedený projektový tým čítal na tři desítky odborníků, Univerzita Palackého byla zastoupena akademický pracovníky z FZV a LF UP, také zaměstnanci Vědeckotechnického parku UP.
„Oběma metodikám předcházel velmi detailní průzkum na národní i mezinárodní úrovni, velké množství laboratorních testů, které zajišťoval Státní ústav pro jadernou chemickou a biologickou ochranu a Ústav farmakologie Lékařské fakulty UP. Tyto základy daly vzniku preliminární podobě metodik, které musely být otestovány v ‚reálné‘ situaci, kde nám byly partnery ve výzkumu složky integrovaného záchranného systému, konkrétně Hasičský záchranný sbor Olomouckého, Moravskoslezského a Plzeňského kraje a Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy a Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Nedílnou součástí výzkumného týmu byli akademičtí pracovníci a studenti Fakulty zdravotnických věd UP. Do ověřovacích cvičení bylo zapojeno až 250 osob, které vedly koordinovaný měřený a testovaný zásah. Výsledky těchto cvičení nám daly maximální možné kapacity této metodiky,“ dodal.
Velké ověřovací cvičení proběhlo například na jaře roku 2019 u Hlučína, na Žurnálu Online jsme z něj přinesli reportáž, kterou si můžete přečíst zde. Další cvičení proběhla v Domažlické nemocnici, kde se soustředili i na nácvik oblékání nemocničního personálu do ochranných oděvů a specifika ošetřování pacientů za mimořádných podmínek. Tyto zkušenosti se lékařům a zdravotníkům hodily, když krátce nato propukla epidemie covidu-19 a nemocnice sloužila jako ‚čistě covidová‘ pro pacienty z kraje.
Epidemie přitom s ohledem na povahu výzkumu významně poznamenala i průběh samotného projektu. „Byla přerušena veškerá příprava, nácviky a workshopy spojené s přípravou nemocniční fáze projektu. Spolupracující složky integrovaného záchranného systému, zejména hasičský záchranný sbor a participující nemocnice, které zajišťovaly klíčovou úlohu, nebyly až do letošního května v běžném režimu a bylo problematické, ba přímo nemožné přizvat je ke společnému nácviku. S ohledem na to byl projekt prodloužen,“ přiblížil Petr Hubáček.
Po uvolnění situace na začátku léta se práce opět na projektu zintenzivnila, mimo jiné v Domažlické nemocnici vznikla sada instruktážních videí, která budou sloužit k výuce složek integrovaného záchranného systému, a to i s využitím 3D a virtuální reality, které přinesou možnosti efektivnějšího nácviku. Všechny výstupy projektu včetně vzdělávacího programu řešitelé odevzdají k 31. prosinci letošního roku.
