V budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se před nedávnem konal odborný seminář na téma Biologické hrozby v 21. století. Hostem setkání byl proděkan Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého Ondřej Holý, který se problematice dlouhodobě věnuje. Cílem semináře bylo seznámit poslance s problematikou biologických hrozeb, jejichž význam si uvědomujeme více než kdy jindy, a to díky pandemii COVID-19.
Během jara nebylo o covidu téměř slyšet, nicméně v posledních dnech čísla opět narůstají. Jaké jsou podle vás vyhlídky? Čeká nás na podzim a v zimě další vlna pandemie?
Ano, v poslední době se počty případů skutečně opět zvyšují. Vidíme, že se spustilo přeočkování čtvrtou dávkou. Pokud se jedná o období podzim a zima, je to věštění z křišťálové koule. Nicméně dá se předpokládat, že další vlna příjde, otázkou nicméně zůstává, jak bude velká.
Jsme na další covidovou vlnu připraveni lépe než vloni či předloni?
Troufám si tvrdit, že připraveni relativně jsme, i z pohledu toho, že už jsme toto několikrát absolvovali a měli tak možnost se poučit. Myslím si, že k takovému náporu na zdravotnická zařízení, jaký jsme zažívali před zhruba dvěma lety, už nedojde. Je to důsledek kombinace několika faktorů – připravenosti, proočkovanosti, prodělání onemocnění a dalších.
Název semináře zněl Biologické hrozby v 21. století. O covidu jsme již hovořili, co dalšího považujete za největší biologickou hrozbu pro současný svět?
Biologických agens, zneužitelných pro potřeby například bioterorismu, je celá řada – virus pravých neštovic, které se sice podařilo eradikovat před více než čtyřiceti lety, ale právě proto není již populace očkována a tím pádem chráněná, a je tedy citlivá. Mezi další „klasická“ agens patří například původce anthraxu, tularémie nebo moru. Naštěstí proti celé řadě těchto onemocnění máme dostupnou účinnou léčbu, případně primární prevenci ve formě očkování.
Jedním z témat semináře byly biologické zbraně. Kdy naposledy došlo k použití biologické zbraně a jak je toto téma aktuální dnes
Bohužel téma biologických zbraní, respektive bioterorismu, je stále aktuální. Od roku 2000 bylo provedeno několik útoků pomocí tohoto typu zbraní. Velmi známá je kauza „anthraxových“ obálek z roku 2001 v USA. Důležité je si toto riziko uvědomovat a být na něj připraven. Nejhorší je, pokud společnost propadne panice a upadne do chaosu, jelikož ji to pak činí extrémně zranitelnou vůči vnějším zásahům. Vidíme to například ve státech, jako je Somálsko, Libye či Sýrie. Pokud se jedná o riziko v České republice, tak bych řekl, že nejvíce vystihující je tvrzení, že riziko je nenulové.